Zavřít

Poptávka

Rádi vám vytvoříme cenovou nabídku na míru

O jakou službu máte zájem?

Skřivánek s.r.o., IČ: 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, CZ 147 00 Praha zpracovává osobní údaje fyzických osob v souladu s účinným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen "Nařízení"), které v českém právním prostředí od 25. května 2018 doplňuje stávající zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Seznamte se, prosím se zásadami zpracování osobních údajů.

Co je pro Španěly „španělská vesnice“?

Překlady idiomů patří mezi časté překladatelské oříšky. Nelze je překládat doslovně, naopak je vždy potřeba najít v daném jazyce odpovídající ekvivalent.

Některá ustálená slovní spojení obsahují označení národů: například v češtině říkáme o něčem neznámém nebo nesrozumitelném, že je to pro nás „španělská vesnice“. Pro Němce mají kupodivu stejný význam „české vesnice“ (böhmische Dörfer). Toto spojení se v Německu začalo používat v 17. století. Není úplně jasné proč – možná pro ně byly nepochopitelné názvy českých vesnic, nebo se o to zasloužila třicetiletá válka, během které mnoho českých vesnic beze stopy zmizelo, a toto spojení se tak stalo synonymem něčeho neexistujícího, neznámého. Ještě o trochu dříve se v Německu začalo říkat o něčem, co je cizí, nepochopitelné a směšné, že je to španělské. Podle Slovníku české frazeologie a idiomatiky souvisí spojení se Španělskem s dobovým odporem ke španělským mravům a zvykům, které na německém území zaváděl Karel V., původem Španěl. Johann Wolfgang Goethe, který Čechy často navštěvoval a české vesnice tak pro něj nic záhadného nepředstavovaly, později úsloví české vesnice (jako označení pro něco neznámého) a slovo španělský (ve významu nepochopitelný) zkřížil. Básníkovo spojení „španělská vesnice“ se ujalo, a to hlavně v Čechách; v Německu se dosud používá „böhmische Dörfer“. (Michal Novotný pro Český rozhlas)

Slovo „český“ v podobném významu zdomácnělo i v polštině, i když za úplně jiných okolností, konkrétně ve spojení „český film“. Po druhé světové válce se totiž v polských kinech promítala česká komedie Nikdo nic neví a tento film se stal tak úspěšným a oblíbeným, že krátce nato věta „nikdo nic neví neboli český film“ (czeski film – nikt nic nie wie) zlidověla a stala se součástí polského slovníku. (Zbigniew Czendlik pro Orlický deník)

Angličané pro změnu o něčem neznámém a nesrozumitelném říkají, že je to pro ně řečtina (it’s [all] Greek to me). To má nejspíš původ ve středověku. Tehdy se mezi mnichy, kteří opisovali latinské texty a občas mezi nimi narazili na nějaký řecký, používala latinská fráze „Graecum est, non legitur = Je to řecky, proto to nemohu přečíst“. Do angličtiny ji pak pravděpodobně zavedl William Shakespeare, když ji použil ve své hře Julius Caesar.
Řekové by zase řekli, že je to pro ně čínština. A stejně tak to vidí i Španělé.

Více ekvivalentů naší „španělské vesnice“ najdete zde.

Mgr. Petra Sendlerová, metodička pro překlady a tlumočení
2018-02